|
|
|
| ||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy  |
Bílý drak
Hlavním hrdinou příběhu je Jaxom, nastávající Pán Ruathy, který si však situaci velmi zkomplikoval tím, že při Líhnutí v Bendenském Weyru (pokud snad něčemu nerozumíte, odkážu vás na zmiňovaný článek v Echu 5 nebo na vysvětlivky, které se nacházejí na posledních cca 10 stránkách každé knihy o drakenech z Pernu) zasvětil bílého draka. Ruth - tak se jmenuje, ale je to muž - je ovšem mnoha způsoby zvláštní. Je sice menší, ale zase obratnější a rychlejší než velcí draci, umí perfektně skákat mezi místy i mezi časy a lepí se na něj ohňoví dráčci. Vlastně po celou dobu děje se Jaxom zmítá mezi povinnostmi Pána držby a drakena, dalším velkým tématem je pak průzkum Jižního kontinentu, kterého se Jaxom taktéž aktivně účastní. Zklamalo mě, když kniha skončila přesně v nejlepším (nechtějte vědět, co se stalo, to si pěkně přečtete, moje lidumilnost má své meze…), ale pokud autorka nechtěla knihu protáhnout na nějakých 800 stran, vybrala si pro konec správný okamžik. Otázka pak je, proč nezačala o něco později a nevynechala spoustu nudných, vlekoucích se a nanicovatých výplňových pasáží. Ach ta komerce… Moreta
Jak se dá čekat, hlavní hrdinkou je Moreta, královna Fortského Weyru. Není však jedinou důležitou postavou v ději - minimálně stejně důležitý je i Mistr Uzdravovatel Capiam a Pán Ruathy Alessan. V době konání Slavností nepadání v Ruathě a v Istě se pomocí jakéhosi zvířete, které námořníci vylovili z moře roznese mezi lid Pernu strašlivá nemoc. Chřipka. A teď si nedělám legraci, opravdu jde o chřipku, která je ale pro naprosto neimunní lidi a běhouny na Pernu smrtelnou chorobou. Onemocní většina těch, kdo se účastnili Slavností, epidemie se šíří po Pernu rychlostí světla. Ve chvíli, kdy je ho nejvíce potřeba, onemocní i Mistr Capiam. Co je nejhorší - umírají i drakeni! Moreta onemocní a zoufalý Alessan si rve vlasy hledě na zpustošenou Ruathu, kde přežil sotva každý třicátý.
Kniha, která definitivně vybočuje ze zajetých kolejí románů o drakenech. Anne McCaffrey mi tímto dokázala, že je všestrannou autorkou, která si navíc umí vymyslet důvěryhodnou zápletku a napsat originální a čtivou fantasy. Moretu bych vaší pozornosti doporučil snad ještě o něco více než Dračí píseň, i když v obou případech jde o kvalitní čtení. Dračí píseň
Hlavní hrdinkou příběhu je cca patnáctiletá dívka Menolly z Držby u Půlkruhového moře. Menolly má talent na zpěv a hru na hudební nástroje, a tak se učí u starého harfeníka Petirona, přestože žádná žena před ní se ještě harfeníkem nestala. Petironovi se její vlastní skladby tak líbí, že je pošle Mistru harfenického cechu - Robintonovi - aby je posoudil, avšak neuvede, že autorem je Menolly, zmíní jen svého "učedníka". Robintonovi se písně líbí a odpoví Petironovi, aby učedníka přivedl do cechovní síně. Než však zpráva k Petironovi dorazí, starý harfeník umře a Pán držby Yanus nechce zprávu otevřít. Navíc je Menolly po přechodném období, kdy učí děti poučným baladám, zabavena loutna a zakázán jak zpěv tak hra. Jak to s Menolly dopadne už vám prozrazovat nebudu, ale nebojte se - happy-end bude…
Dračí píseň je svižné a příjemné vyprávění. Autorka se odpoutala od stereotypu ságy Drakeni z Pernu a sáhla po trochu jiném, přízemnějším námětu, se kterým si poradila obdivuhodným způsobem.
V knize jsem si bohužel všiml jedné rozšířené typografické chyby. Totiž nějak jim nevyšlo dělení slov, a proto najdete uprostřed řádku některá slova nesmyslně rozdělena pomlčkou (např. drake-ni se vydali… atp.). To však na kvalitě knihy nijak neubírá. Autor článku:
|
